Spokojená máma rovná se spokojená rodina

Být mámou je krásné. Máš úžasné děti, které miluješ, a snažíš se pro ně dělat první poslední. Věnovat jim maximum svého času. Přesto tě občas nahlodává pocit, že něco není úplně v pořádku. Jako by ses nemohla pořádně nadechnout. Zastavit se. Alespoň na chvilku. 

Dennodenně se ocitáš ve vleku všemožných povinností – práce, domácnost, běhání kolem dětí… A zajít si na jógu, přečíst knížku nebo zaskočit s kamarádkou do kavárny? To jsou aktivity, které z tvého života rodičovská  totálně vytěsnila, protože „na ně prostě nikdy není čas“. Je to ale dobře…?

Výčitky svědomí

Možná za to může výchova, možná na tebe působí tlak okolí. Nicméně představa, že upřednostníš samu sebe před vším ostatním, v tobě vyvolává nepříjemný pocit viny. 

Jako bys byla „špatná“, když necháš dcerku o hodinku déle ve školní družině, nebo když pro jednou neuvaříš perfektní nutričně vyváženou večeři. Máš pocit, že své zájmy prostě musíš obětovat, protože kdybys ze svého dlouhého to-do-for-family listu něco náhodou vynechala, připadala by sis sebestředně a sobecky.

Je ale opravdu sobecké dát sebe sama na první místo?

Právě že ne! Sice se to tak může na první pohled zdát, protože jednou jsi přece „máma“, takže bys přece pro své děti měla udělat všechno, ne? Musí přece dostávat kvalitní jídlo, co nejvíce podnětů (aby byly chytré) a uklizený byt je naprostý základ fungující domácnosti.

„Přece teď nepůjdu běhat, když se tu už týden nevytíralo a na podlaze je zaschlý lepkavý flek od džusu…“

Paradoxem však je, že když se zaměříš na svou vlastní spokojenost, rodině to nakonec jenom prospěje. Jako máma totiž nejsi jen mozkem rodiny, ale především jejím srdcem. Proto vůbec není dobré jet „nadoraz“ a na sebe úplně zapomínat. 

Takový přístup totiž nakonec vede (ať chceš nebo ne) k prohlubující se nespokojenosti, kterou ve výsledku přenášíš právě na své nejbližší. Celé dny jsi bez nálady, věčně vyčerpaná, podrážděná. Naštvou tě i malichernosti, nad kterými bys normálně mávla rukou. A nakonec trpí celá rodina.

Výčitky svědomí tedy nejsou na místě. Opravdu ne. Všichni potřebujeme čas od času dobít baterky. Zejména, pokud je naší zodpovědností starat se o někoho dalšího. Jinak řečeno – jestliže máš někomu dodávat sílu, musíš ji sama mít. Jako v letadle – nejdřív nasazuj kyslíkovou masku sobě a až potom ostatním.

Benefity pro všechny

Proto se zkus na chvíli zastavit a uvědomit si, že být spokojená není nic, čím bys měla své rodině uškodit. Naopak. Když budeš spokojená ty, bude spokojená i tvá rodina. Protože:

• Získáš sílu, díky níž budeš svým nejbližším skutečně oporou.
• Nebudeš se rozčilovat kvůli blbostem a budeš trpělivější, laskavější.
• Na všechno, co chceš rodině dát, budeš mít mnohem více energie.
• Tvá dobrá nálada se automaticky přenese i na všechny ostatní.

A co je na tom nejlepší – i čas se svými úžasnými dětmi si budeš užívat mnohem více, než doteď. A věř, že i ony doma raději uvidí usměvavou maminku než dokonale uklizenou kuchyň. 🙂